Rok v netradiční zahradě: Leden a únor

Stejně jako na klasické zahradě i na balkóně jsou určité zahradnické práce charakteristické pro jednotlivé měsíce.

Leden

V lednu se zamýšlíme nad tím, co budeme během roku vysévat a vysazovat. Pořídíme si postupně veškeré potřebné pomůcky a semínka. Můžeme doma vysévat první semínka do výsevních nádob (mám na to připravené sadbovače).

Začínám obvykle celerem (dlouho klíčí), jahodníky (dlouho rostou) a paprikami, které se mohou vysévat i během února.

Únor

Únor je už více zaměřený na práci na balkóně. Pokud jsme si nepřipravili květináče a truhlíky na podzim, tak to musíme udělat právě nyní, když se zlepší teplotní podmínky na balkóně.

Hnojení

Pokud nevyhnojíme nádoby, je to potřeba udělat ještě před setím a sázením. Lze hnojit i v lednu. Čím dříve, tím lépe.

Podzimní hnojení jsem neprovedla a provedla ho před Vánocemi a zbytek v únoru. Před Vánocemi jsem zapravila granulovaný kravský hnůj a vaječné skořápky od slepic z domácího chovu. V prvním týdnu jsem přidala Zeminku a Vápník (hlavně do nádob, kam budu vysazovat plodovou zeleninu). Zeminka je složená ze sopečných hornin, bohatých na minerály, jako jsou draslík, vápník, hořčík a železo. Vápník je na bázi skutečné křídy. Poskytuje a zvyšuje hladinu vápníku dostupného pro rostliny.

V nádobách pro okurky jsem nechala pouze vaječné skořápky. Okurky jsou citlivé na přímé vápnění, a proto se vápní již k předplodině (Pokluda a kol. 2022). To u mě nelze provést, jelikož okurky dávám stále do stejné nádoby na stejném místě. Hnojení vápníkem musím tedy provádět na podzim.

U rajčat je to s podzimním hnojením podobné, také nesnášejí přímé hnojení, i když jsou vysoce náročná na vápník. Nedostatek vápníku se projevuje na zelených i zralých plodech rajčat hnědočernými skvrnami, které jsou vždy umístěny na špičce plodu (Pokluda a kol. 2022). Totéž se týká plodů paprik. Když jsem používala hnojivo Kristalon pro rajčata a papriky, tak jsem je přihnojovala i během vegetace.

Substrát jsem nakonec ještě obohatila o kompost, a vše společně promíchala.

Výsevy a výsadba

Po hnojení následují první výsevy ven do nádob. Obvykle vysévám ředkvičky, mrkev, cibuli, lze i salát. Letos nově zkouším vysít hrášek již v únoru. Pokud něco nestihnu zasít, provedu to v březnu.

Do sadbovačů vysévám salát, kedlubny, petržel, pažitku, ta v předchozích letech spatně vzcházela.

Pokud se papriky vysejí do výsevních nádob v lednu, v první polovině února je čas na jejich pikýrování (přesazení, přepichování). To se provádí v době růstu prvních pravých listů. Já to v letošním roce u prvních vysetých paprik provedla těsně před tím, jelikož rostlinky byly hodně vytažené. Přesadila jsem je vždy po dvou rostlinkách do květináčku.

Na přelomu února a března vysévám rajčata do sadbovačů.

Provádím pouze výsevy druhů zeleniny, kterou naše rodina konzumuje. Pokud máme dostatek místa je možnost experimentovat a vysévat druhy, které nás lákají vyzkoušet. V prvních letech jsem vysévala do sadbovačů během února, případně března, bylinky, jako tymián, majoránku, oregano a libeček, vysazovala meduňku, mátu a bylinku maggi (smil italský).

Řez maliníku

Nesmím zapomenout na řez maliníku. Mám dvě rostliny balkónové odrůdy Little Sweet Sister, dorůstající pouze do výšky kolem 80 cm. Jedná se o vícekrát plodící (remontantní) odrůdu. Řez provádím podle návodu na pěstování, kdy v únoru je třeba odřezat staré výhony 5 cm nad zemí. Tento maliník plodí na jednoletých, nových výhonech.

Dále odstraním na starých výhonech odplozené suché části nad prvním živým pupenem. Postupně k tomuto pupenu výhon zkracuji. Živá část se pozná na řezu, kde je vidět zelené kolečko lýka (floému), kudy proudí míza.

Tento maliník nám na balkóně plodí už od poloviny května do konce října😊. Podle některých zdrojů by měl plodit od poloviny července, dokonce až od srpna.

To byly nejčastější práce prováděné na balkóně v lednu a únoru.

Seznam použité literatury:

Pokluda, R., a kol. 2022: Zelenina – pěstování, výživa a ochrana. Profi Press, Praha, 2. vyd., 260 s. ISBN 978-80-88306-20-7